Kterak jsme přišli o Besedu

     Kterak jsme přišli o Besedu, aneb vzkaz všem, kteří nás mají rádi  (leden 2014)

     Je to tak dávno, že to už snad ani není pravda. Když jsme před těmi dávnými léty počali tradici folkových večerů v oné Mekkce všech muzikantů, v Malostranské besedě, netušili jsme a ani jsme nedoufali, že v tomto stánku kultury provoněném duchem obrozenců, Járy Cimrmana a rodu vladyků Radostů vydržíme více než patnáct let. Než, stalo se. Za ty roky stala se nám Beseda přístavem a jistotou v dobách překotných a nejistých. Stala se nám domovem a my se stali její součástí. Po dobývání měst a míst vzdálených až těžko pomyslet, vraceli jsme se do Malostranské Besedy jako domů. Jako se pošramocená a vlnami oceánů dobitá loď vrací do domovského přístavu. A když už všechny naděje námořníků pohasínaly, kdy se všechny cesty zdály býti zbytečnými, měli jsme tu obrovskou a nezpochybnitelnou jistotu přístavu, kam se můžeme vrátit a znovu se nadechnout. Jako každý námořník, který touží po dálkách, ale zoufale potřebuje domov. My jsme letos o ten svůj, léty budovaný a mnohými potlesky posvěcený domov přišli. Z rozhodnutí kluka, který se v dobách našich prvních koncertů v Besedě ještě učil malou násobilku. Je to jedna z mnohých jizev, které se nikdy nezahojí. Možná jste se, moji milí Pražáci měli u nás v Besedě stavit častěji, ale je možné, že ani to by nepomohlo. A jak pravila teta Kateřina, je pozdě plakat nad rozlitým mlékem. Navzdory všem, kteří nám to nepřáli a nepřejí, přežili jsme už hodně kopanců a ztrát. Nikdy to nebylo snadné a nikdy to snadné nebude. Ale naše karavana přes štěkání všech psů co jich kolem nás pobíhá, jde dál. A dokud budeme mít jeden druhého, dokud budeme mít Vás, naše karavana se nezastaví. Dál bude vozit vzácné koření snad neumělých, ale upřímných slov a tónů kamkoli, kde o něj bude někdo stát. Údělem komedianta je nejistota a hledání. Tož, budeme v matičce Praze hledat nový domov, nové místo pro život. A věřím i já Bohu všemohoucímu, že ho najdeme, a že si i Vy najdete nás. Kdekoli, kde o nás stojí a kde sám, či s Jindřiškou provozuji čistou muzikantskou archeologii, a kde už více než dva roky předkládám k Vašemu laskavému posouzení písničky naopak zcela nové. Tak, jak to bývávalo v Besedě. Tož, o Besedu jsme přišli. Ale jak ví každý, cest je nepřeberně a všechny vedou do Říma. Budeme je hledat. Ve všech zákoutích našeho krásného sídelního města. Ve všech koutech vašich duší. A to by v tom byl čert, abychom se na nich nepotkávali. Těším se na Vás. Na všech místech, která si pro sebe najdeme. Vždy Váš

                                                                                Honza Brož.